Díli, 21 Maiu 2025 - Ministériu Edukasaun (ME) fó ona apresiasaun legál kona-ba esbosu Projetu Lei Baze Edukasaun foun, ne'ebé Komisaun G-Parlamentu Nasionál iha inisiativa halo, Projetu Lei ida-ne'e, hodi bele konsidera hanesan esforsu importante atu atualiza no reforsa enkuadramentu jurídiku ba sistema edukasaun nasionál Timor-Leste nian.
Iha entrevista, Sua Exelénsia Ministra Edukasaun, Dra. Dulce de Jesus Soares, hateten, Projetu Lei foun ida-ne'e tenke análiza ho baze iha kontestu normativu relevante sira, atu asegura koerénsia no integrasaun harmonioza iha ordenamentu jurídiku nasional nian. Lei ida-ne'e sei fó baze legál ba governasaun setór edukasaun iha nivel pre-eskolár to'o ensinu sekundáriu, inklui formasaun profisionál no edukasaun inkluzivu.
"Antes ne’e ita iha tiha ona Lei Baze Edukasaun ne'ebé promulga iha 2008. Iha tinan 2024, Ministériu Ensinu Superiór hamosu ona Lei Baze foun espésifiku ba Ensinu Superiór, ne'ebé agora separa tiha hosi setór ne'e. Nune'e, Projetu Lei ida-ne'e importante atu reorganiza no reforsa jestaun setór edukasaun ne'ebé iha subordinasaun Ministériu Edukasaun nian", dehan S.E. Ministra Edukasaun.
Governante ne’e akresenta, apresiasaun preliminár ne'e fó kontribuisaun ba diskusaun públika no prosesu lejitimizasaun parlamentár, no Ministériu Edukasaun kontinua koopera iha faze diskusaun espesiálidade ne'ebé sei halo diskusaun iha tempu tuir mai.
Projetu Lei foun ida-ne'e sei fó klaridade estruturál no rejime legál ba sistema edukasaun nasionál, hodi kontribui ba dezenvolvimentu sustentável iha setór ida ne'e, aumenta asesu, igualdade no kualidade edukasaun iha Timor-Leste.
Diskusaun ne’e, partisipa husi Sua Exelénsia Sekretáriu Estadu Ensinu Sekundáriu Jerál no Ensinu Sekundáriu Tékniku Vokasionál, Sr. Domingos Lopes Lemos, S.E. Prezidente Komisaun G-Parlamentu Nasionál, ba trata asuntu Edukasaun, Juventude, Desportu no Kultura, Sr. Armando dos Santos Lopes, distintu deputadu/a sira iha Komisaun G no Dirijente sira Ministériu Edukasaun nian.
#MédiaME
